Naše první dovolená u moře nezačala moc idylicky, ale všechnu smůlu jsme si naštěstí vybrali už na jejím počátku. Nepostihly nás tedy žádné živelné katastrofy, nemoci, ani nás nesežral žralok. 🙂 Užili jsme si krásných 10 dní ve Španělsku, v oblasti Costa Daurada, poblíž městečka Salou.
PROGRAM A REŽIM
Program se samozřejmě řídil hlavně podle Amálky, jinak by to ani nešlo. 🙂 Dopoledne moře, odpoledne bazén nebo naopak. Naše romantické představy o jednodenním výletě do Barcelony se rozplynul v prach. Po naší zkušenosti s transferem jsme vystřízlivěli a nechtěli jsme tuto cestu znovu, dobrovolně absolvovat. Třeba příště.
Nikdy jsme nebyli přátelé dovolených typu “plácnout se k moři”, vždy jsme čile cestovali, poznávali a výletovali. Nyní jsme si ale museli přiznat, že by to bylo až příliš náročné pro všechny zúčastněné strany. Zkrátka asi na nějaký čas nastalo období “koupacích dovolených”. Taky to má něco do sebe!
Co nás velmi mile překvapilo byl zdejší režim, který Amálce, našemu nočnímu ptáčeti, skvěle vyhovoval.
V 8:30 vstávačka, snídaně. Od 10h. bazén/moře. Cca od 15h siesta, tu Amí využila ke svému odpolednímu spánku. V 17:30 zase řádění ve vodě. Večeře začínala v 19:30. A vrchol dne přišel až ve 21:30 na diskotéce nebo na hřišti. Animační program pro děti, byl zajímavým zpestřením. Hlavní bylo, že se pořád něco dělo.
My dospělí jsme zase ocenili program pro dospělé – ukázku Flamenca, taneční nebo hudební večery apod.
Ne vždy nám ho ale Amí dopřála. Například zmiňované Flamenco jí za srdce nevzalo a po prvních dvou číslech, jsme se museli odebrat na pokoj ?
KOUPÁNÍ
Moře bylo osvěžující, ale ne studené a přístup do vody byl pozvolný. Moře bylo čisté stejně jako celá pláž, na které jsme našli vše potřebné (vodu na opláchnutí a WC). To nás velmi mile překvapilo, protože známe pláže v Řecku, kde obvykle takové zázemí chybí. Moře trochu kalil písek, ale to nám nevadilo, naopak. Písečnou pláž jsme si přáli, protože si na ní Amí mohla krásně hrát. Na potápění nás stejně moc neužije 😉
Tom zas snil o velkých vlnách. Ty se mu splnily hned první den, ale Amí z toho moc nadšená nebyla. Velké, neohraničené, hrozivě hučící vodní plochy se dost bála. V moři smočila kotníky až předposlední den a to bylo její maximum. Štěstí, že jsme s sebou měli malý nafukovací bazének, který jsme naplnili mořskou vodou a tak se cachtala aspoň tam (i když největší zábava byla stejně dělat z vody “bahýnko”).
K bazénu Amí získala důvěru mnohem dříve. Tam jsme si užili pravé vodní radovánky. Dokonce proběhly i skoky do vody! Velkou popularitu také měla hra “Spadla lžička do kafíčka, udělala POUČ!” (Amálčin upgrade).
JÍDLO
Snídaně i večeře byly formou bufetu a výběr byl pestrý. Večeře byly dokonce tématické. Měli jsme čínskou, španělskou, italskou, dary moře… to bylo moc fajn, dodávalo to večeřím na pestrosti. Amálka moc neexperimentovala. Hned druhý den řekla Tomovi památnou větu: “Táto, di koupit hanolku!”
Takže jela celou dobu její oblíbenou trojkombinaci: rajče – kuře – hranolky, rajče – kuře – hranolky… sem tam to ozvláštnila okurkou, rybím prstem nebo rýží…
Co se ve Španělsku opravdu nedalo pozřít byla káva. Ta tu byla naprosto odporná a nepoživatelná. Kávu si s Tomem dáme rádi, ale zde jsme ji raději úplně vynechali. Udělala jsem výjimku jen jednou, kdy jsem si jí objednala v baru u bazénu. Ta se dala narozdíl od té u snídaně alespoň vypít. Ale řeknu Vám, zlatý instant (nad kterým za normálních okolností ohrnuji nos) !!!
ŠPANĚLÉ
S dětmi tu počítají vždy a všude. Španělé všech generací mají děti rádi, usmívají se na ně a rádi s nimi komunikují. A to i v případě, že dítě nemá zrovna sluníčkovou náladu. S dítětem tu můžete bez okolků navštívit plážový bar, restauraci, noční město… a nikomu na tom nepřijde nic divného. Je to tady totiž úplně normální. V 22h. jsou plná dětská hřiště, noční život s dětmi je tu úplně běžná věc. 🙂
Co dodat? Měli jsme se famfárově a Španělsko Vám můžeme jen doporučit.
Takže slovy Amálky “Pá pá može, pápá dům, pápá děti…”
Tak zase příště…